Program

Tradiční slavnost u pomníku Gustava Mahlera.

Americká univerzita se nachází v hlavním městě Spojených států Washingtonu, D.C.. Je lídrem v oblasti globálního vzdělávání, studují zde studenti z celých Spojených států a z dalších 150 zemí celého světa. Americká univerzita poskytuje příležitosti k akademické excelenci, veřejné službě a stážím v hlavním městě i po celém světě a aktivně podporuje mezinárodní porozumění prostřednictvím své široké studijní nabídky.

Sborový a chorální program Americké univerzity založil v roce 1934 James McLain, dále vzkvétal pod vedením mnoha slavných sbormistrů z Washingtonu, D.C., jako jsou Paul Calloway, Norman Scribner, Vito Mason, Paul Hill, Sondra Proctor a Elise Eisenhower. Od roku 2000 pokračuje v dlouhé tradici tohoto programu sbormistr, dirigent a muzikolog Daniel Abraham.

Sbor „American University Chamber Singers“, který nás dnes poctí svou návštěvou je výběrový soubor určený studentům hudebních oborů ale i studentům dalších humanitních oborů, kteří studují na Americké univerzitě. Sbor je známý svým širokým repertoárem zahrnujícím různé hudební styly a období, včetně sborové a orchestrální tvorby se zvláštním důrazem na starou hudbu, díla a cappella, stejně jako renesanční moteta, romantické hymny a partitury, lidové úpravy, spirituály a velmi náročné současné skladby. Do repertoáru sboru patří historická díla od J. S. Bacha, G. F. Händela, J. Brahmse a široká škála děl soudobých moderních autorů.

Kromě četných vystoupení v rámci prestižních festivalů v USA má rovněž sbor bohatou historii zahraničních turné, mezinárodních vystoupení a spolupráce s jinými zahraničními sbory a ansámbly. Sbor vslavil velké úspěchy na koncertních turné v Mexiku a v dalších zemích Jižní Ameriky, Maďarsku, Rumunsku, Španělsku, Portugalsku, Polsku, Řecku a mnoha dalších zemí v Evropě. Během pobytu v balkánském regionu byli pozváni k vystoupení v rámci mezinárodního festivalu soudobé hudby "Re-Musica" v Kosovu. V Polsku spolupracovali s několika soubory včetně Barokního souboru Hudební univerzity Fryderyka Chopina  a Suducké komorní filharmonie. Během pobytu v Řecku spolupracovali s Pireus Symphony Orchestra Academia Athens Youth Choir a Ensemble Generabilis (Atény) a Volos Municipal Conservatory Camerata (Volos). Během letošního turné sbor vystoupí na různých festivalech v Maďarsku, Slovensku a v České republice. Hostovat bude mimo jiné například na festivalu Hudba tisíců – Máhler Jihlava 2023, hudebním festivalu Bohuslava Matěje Černohorského v Nymburce a na festival Antonína Dvořáka v Příbrami.

Daniel Abraham působí jako dirigent, sbormistr, profesor hudby, ředitel sborové činnosti a vedoucí katedry múzických umění na Americké univerzitě. Za svá vystoupení získal pochvalné recenze z mnoha významných zdrojů, včetně Gramophone, The Washington Post, Choral Journal, BBC Magazine, Fanfare, Diapason, BBC Radio 3, American Record Review a Early Music America. Zesnulý hlavní hudební kritik deníku The Washington Post Joseph McLellanv poznamenal, že Daniel Abraham jako dirigent a muzikolog "úžasně spojuje své dovednosti v programech, které v ideálním poměru spojují poučení s potěšením". The Washington Post také ocenil jeho výkony jako "neobyčejně přesné a bujaré", "jasné, energické a láskyplně utvářené" a jako "pronikavé a soudržné". Kromě své rozsáhlé práce na poli sborového zpěvu, kde je zastáncem nové hudby, je Abraham specialistou na hudbu 17. a 18. století a po jednadvacet sezón působil jako dirigent a umělecký ředitel The Bach Sinfonia. Jako dirigent a vědec často vyhledával díla, která byla současnému publiku dosud neznámá, a zasloužil se o řadu světových, severoamerických a regionálních premiér staré hudby, přičemž při mnoha provedeních použil materiály, které vydal z primárních rukopisných zdrojů.

Dirigoval vystoupení v rámci Americké muzikologické společnosti, jeho koncerty byly vysílány na celostátní úrovni v pořadech NPR Performance Today, Great Sacred Music a Sunday Baroque, vystupoval na prestižních místech jako  např. John F. Kennedy Center for the Performing Arts, Music Center at Strathmore, The National Women's Museum of the Arts, The National Portrait Gallery, The Cosmos Club. Jako host vystupuje na koncertech s orchestrem  Trinity Wall Street Baroque Orchestra & Trinity Chorus (New York) a jako sbormistr se sborem Massachusetts Northwestern All-State Chorus. S různými tělesy vystupoval v zahraničí v Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Chorvatsku, Kanadě, Německu, Řecku, Maďarsku, Kosovu, Makedonii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Rusku, Španělsku a Egyptě, kde v roce 2005 působil jako hostující významný profesor umění. Je vyhledávaným odborníkem, který vede mistrovské kurzy a kliniky po celých Spojených státech, Kanadě a Evropě.

Abrahamovy komerční nahrávky pro vydavatelství Chandos, Dorian and Sono Luminus získaly vynikající recenze, včetně recenze časopisu BBC, který jeho nahrávce Passion and Lament udělil nejvyšší hodnocení. Jeho nahrávka motet J. S. Bacha se dočkala obzvláště skvělých recenzí od renomovaných hudebních recenzentů. Jeho nejnovější nahrávka Altissima: pro vrcholně barokní trubku s Joshem Cohenem, držela prvenství sedm týdnů jako nejprodávanější novinka staré hudby v USA a celkově se dostala na 7. místo v žebříčku nejprodávanějších nahrávek klasické hudby ve Velké Británii. Kromě četných nahrávek staré hudby se Abraham podílí na vydávání kritických edic pro nakladatelství Carus Verlag a Bärenreiter, je spolueditorem nedávno vydaného svazku Leonard Bernstein and Washington, DC: Works, Politics, and Performance, spolupracuje na projektu se zvukovým technologem Braxtonem Borenem v nově vznikajícím oboru počítačové akustické muzikologie. Projekt Hearing Bach usiluje o přesné měření a sestavení úplného historického počítačového modelu akustiky lipského kostela Thomaskirche v době J. S. Bacha. 

David Kim Soloist bio

Festivalový orchestr Prague Summer Nights má tu čest představit v roce 2023 Davida Kima jako hlavního sólistu. Houslista David Kim byl v roce 1999 jmenován koncertním mistrem orchestru The Philadelphia Orchestra. Narodil se v roce 1963 v Carbondale ve státě Illinois, na housle začal hrát ve třech letech, v osmi letech začal studovat u slavné pedagožky Dorothy DeLay. Později získal bakalářský a magisterský titul na The Juilliard School.

V sezóně 2022-23 čeká Davida Kima vystoupení jako sólista s orchestrem The Philadelphia Orchestra v Bachových Braniborských koncertech s dirigentem Nicholasem McGeganem ve Filadelfii a v Čajkovského koncertu s dirigentem Fabiem Luisim v Saratoga Performing Arts Center; výukové/koncertní pobyty na Georgetown University a Australian National Academy of Music v Melbourne; sólová vystoupení s orchestry, recitály, mistrovské kurzy a přednášková vystoupení po celých Spojených státech; koncertní vystoupení na festivalu Prague Summer Nights v České republice a se Sun Symphony Orchestra v Hanoji ve Vietnamu. David Kim bude i nadále vystupovat jako koncertní mistr devítinásobného držitele ceny Emmy All-Star Orchestra na stanicích PBS v USA a online na Khan Academy. V roce 2022 vyšla první kniha Davida Kima: The Audition Method for Violin, kterou vydalo nakladatelství GIA Publications.

Zu den schönsten Traditionen des Hauses Bosch gehört die Pflege der Musik. Schon in der 1886 gegründeten "Werkstätte für Feinmechanik und Elektrotechnik", der Keimzelle des Unternehmens, , so kann man es in der Bosch-Biographie von Theodor Heuss nachlesen, wurde viel gesungen.

Schon 1934 hatte Professor Friedrich Mater begonnen, verschiedene musikalische Aktivitäten des Mitarbeiterkreises zusammenzufassen. 1936 traten Chor und Orchester beim 75. Geburtstag des Firmengründers in einem großen Konzert zum ersten Mal auf. Sie sangen und musizierten dann 1961 beim 75-jährigen Firmenjubiläum, und sie brachten vor illustren Gästen aus der ganzen Welt eine mitreißende Aufführung von Händels "Feuerwerksmusik" zu Gehör, als das Unternehmen 1986 sein 100-jähriges Bestehen beging.

Ve své době patřil Carl Ditters k známým a oblíbeným skladatelům, i když podle odborníků jeho hudba nedosahovala úrovně současníků Mozarta nebo Glucka. Mnohdy se jeho hudební nápady příliš přizpůsobovaly vkusu posluchačů. Přesto má své jméno v dějinách hudby a jeho skladby se znovu objevují na repertoáru hudebních těles i sólistů. Patří sem například oratorium Ester (1773), dvanáct symfonií podle Ovidiových Metamorfóz, symfonie D-dur, koncert G dur pro housle a orchestr nebo smyčcový kvartet Es dur a další. Pro vznik a vývoj německé komické opery měly význam jeho singspiely, jako Lékař a lékárník nebo Červená Karkulka, které ho proslavily koncem osmdesátých let. Carl Ditters von Dittersdorf byl pilný skladatel. Zanechal po sobě více než 40 oper a singspielů, oratoria, kantáty, na 120 symfonií, 35 koncertů, divertimenta, serenády, sonáty, smyčcové koncerty. ^[

Narodil se v rodině zámožného dvorního divadelního krejčího. Základní a hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, další pak jeho zaměstnavatel – princ Josef Friedrich von Sachsen–Hildburghausen.^[3] Karl Ditters, zaměstnaný od dvanácti let jako páže, se naučil několik světových jazyků a stal se obdivovaným houslistou. Své hudební vzdělání si doplňoval studiem kompozice a pokoušel se o první vlastní skladby. ^[4] Poté, co jeho pán v roce 1761 odjel z Vídně, aby se staral o dědictví po otci, propustil Ditterse a ten ve 22 letech nastoupil ke dvornímu orchestru. Tam poznal dvorního skladatele Glucka a jako houslový virtuos s ním absolvoval koncertní cestu po Itálii. V roce 1765 se však neshodl s intendantem orchestru, hrabětem Šporkem, o honorář a nastoupil po Michaelu Haydnovi jako kapelník orchestru u biskupa Patačiče ve Velkém Varadíně (Oradea).^[3] [4]

Po rozpuštění orchestru se v Opavě seznámil s knížetem, vratislavským biskupem a zednářem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. V roce 1769 Ditters vstoupil do jeho služeb a nový mecenáš mu zařídil řadu poct, které vyvrcholily získáním šlechtického titulu v roce 1773. Postupně zastával mnoho úřednických funkcí (byl hejtmanem Frývaldova, Zlatých Hor, vrchním výběrčím daní, biskupským radou, viceprezidentem zemského soudu). ^[3] Pobýval v Javorníku zprvu na zámku Jánský Vrch, letním sídle vratislavských biskupů. Především se však věnoval hudbě: komponoval, sestavil zámecký orchestr, pro který angažoval na Moravě a ve Slezsku výborné hudebníky a zpěváky. Přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se hrály jeho opery k různým příležitostem. Zámek se stal jeho zásluhou centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. ^[3] Jeho skladby byly uváděny i na vídeňském dvoře. Za své zásluhy byl Ditters biskupem dobře odměňován, což mu umožnilo pořídit si vlastní dům a oženit se. Se svou manželkou, o dvacet let mladší zpěvačkou Nikolinou Trinkovou, měl deset dětí. ^[4]V Javorníku strávil 29 let.

V roce 1785 byla ale na biskupství uvalena nucená správa a Ditters se s novým správcem nepohodl. Po biskupově smrti roku 1795 musel v nouzi Jesenicko v nemilosti opustit, obviňován z korupce. Zhoršilo se mu zdraví, nemohl chodit a měl velké bolesti. Nákladné léčení ho připravilo o poslední úspory, musel prodat i dům v Javorníku. Přijal proto v květnu roku 1798 pozvání hraběte Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota, kde strávil se svou rodinou zbytek života^[5] (nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství). Stále ještě komponoval. Těžce nemocný a téměř slepý diktoval své paměti (vyšly posmrtně). ^[4]

Je pochován v jihočeské Deštné.

Téma se týká neteře Gustava Mahlera, houslistky Almy Rosé, jež pocházela z prominentní vídeňské hudební rodiny a jejíž matka Justina se narodila v Jihlavě. Alma Rosé (která byla díky sňatku s českým houslistou Vášou Příhodou také držitelkou československého cestovního pasu) vystupovala ve dvacátých a třicátých letech jako hudebnice v řadě evropských zemí. Po obsazení Vídně německou armádou uprchla kvůli židovskému původu rodiny ze země.

V programu zní výňatky z následujících děl:

Richard Strauss: Smyčcový kvartet A dur op. 2, TrV 95, III. Andante cantabile, molto espressivo

Franz Schubert: Smyčcový kvartet B dur č. 8, D. 112

   Smyčcový kvartet d moll č. 14, D. 810

Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet d moll, op. 34

Viktor Ullmann: Smyčcový kvartet č. 3

Gideon Klein: Fantazie a fuga

Anton Webern: Pomalá věta pro smyčcový kvartet