Závěrečný koncert 30.11. on line průvodní slovo

Závěrečný koncert 30.11. on line  průvodní slovo

Závěrečný koncert festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2020 připomíná nejen osobnost Gustava Mahlera (1860 – 1911) a jeho určitě nejpopulárnější skladbu Adagietto ze Symfonie č. 5. O této čtvrté části Symfonie č. 5, která vznikala v letech 1901 a 1902, se často tvrdí, že to byl jakýsi milostný dopis Mahlerově manželce Almě. V každém případě užití této velmi intimní hudby spojující zvuk smyčců a harfy ve filmu Luchina Viscontiho Smrt v Benátkách z roku 1971 byla důležitým krokem Mahlerova „znovuobjevení“ v sedmdesátých letech dvacátého století. Mahler byl v té době na vrcholu štěstí jak v osobním tak v profesionálním životě, úspěšný šéf Vídeňské dvorní opery, šéfdirigent Vídeňských filharmoniků a postupně stále více úspěšný skladatel.

Antonín Dvořák (1841 – 1904) do Vídně v devadesátých letech devatenáctého století zajížděl a teoreticky mohl operní představení pod taktovkou Gustava Mahlera vidět. V každém případě se zachovala korespondence, v níž Dvořák a Mahler jednají o případném provedení opery Rusalka ve Vídeňské dvorní opeře. I když nakonec k provedení Rusalky pod taktovkou Mahlera nedošlo, Mahler dirigoval některé Dvořákovy skladby. Ve Vídni zazněla také 4. února 1881 v podání tenoristy Gustava Waltera, jemuž je dílo věnováno, premiéra Dvořákových Cigánských melodií, op. 55. Samozřejmě na německý text Adolfa Heyduka. Později bylo dílo uvedeno do češtiny a stalo se trvalou součástí repertoárů českých i světových pěvců. V roce 2014 požádali členové Komorního orchestru Vídeňské filharmonie a barytonista Thomas Hampson Sylvii Bodorovou, aby cyklus původně napsaný pro zpěv a klavír, instrumentovala pro komorní orchestr a v této podobě dílo několikrát ve Vídni, v místě své původní premiéry, a na zájezdech Vídeňské filharmonie, zaznělo. V této verzi, v instrumentaci Sylvie Bodorové, zazní i na závěrečném koncertu festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava 2020 v Jihlavě.

Vítězslav Novák (1870 – 1949) je letošním jubilantem a rodákem z Vysočiny, kde se v Kamenici nad Lipou před 150 lety narodil. Tento skladatel a významný hudební pedagog se v roce 1896 setkal na prázdninách ve Velkých Karlovicích s moravským folklórem, který ho významně stejně jako později slovenský folklór, ovlivnil. Jedním z výsledků Novákova zájmu o hudební folklór Slovenska bylo postupné vydání šesti sešitů Slovenských spevů, které vycházely od roku 1901 až do roku 1936. Vyšlo tak celkem 80 úprav slovenských lidových písní z různých oblastí Slovenska pro zpěv a klavírní doprovod. V roce 1930 Vítězslav Novák vybral z tohoto rozsáhlého souboru úprav 36 písní a instrumentoval je pro orchestr. Rukopis této orchestrální verze je uložen v Českém muzeu hudby a v rámci jubilea Vítězslava Nováka připravil pět z těchto instrumentovaných písní muzikolog Jiří Štilec pro provedení na festivalu Hudba tisíců. V této orchestrální verzi zazní tyto písně jako světová premiéra. Jestliže Mahlerovo Adagietto patří k nejpopulárnějším a nejčastěji hraným skladbám Gustava Mahlera, pak pětivětá Slovácká suita z roku 1903  - vzniká tedy takřka ve stejné době jako Adagietto - zase zaujímá stejné místo v díle Vítězslava Nováka. Pět částí Slovácké suity zobrazuje s využitím typických moravských folklorních prvků jakési stylizované a idealizované „momentky“ ze života na Slovácku, od ranní mše, přes obraz dětí a zamilovaného páru, tanečního reje až k nočnímu uklidnění. Dílo paří k vrcholným a stále aktuálně sdělným skladbám Novákova tvůrčího odkazu.

On line stream na stránkách a fcb Mahler-Jihlava Hudba tisíců - www.facebook.com/hudbatisicu, ArcoDiva, Komorní filharmonie Pardubice, Rádio Classic, Klasika Plus, zajišťuje společnost Pozitiv, která stream uvede i na svých stránkách.


Autor: admin
Vydáno: 26. 11. 2020
jihlava.cz
kr-vysocina.cz
mkcr.cz