19
hod kostel sv. Kříže 30. května
hod kostel sv. Kříže 30. května
| G. Verdi, R. Wagner, B. Smetana, A. Dvořák, G. Donizetti, W. A. Mozart - slavné árie | | vítězové Soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech |
| |
Joo-Anne Bitter - soprán
Petra Vondrová - mezzosoprán
Juraj Nociar - tenor
Luboš Skala - baryton
Severočeská filharmonie Teplice
Alfonso Scarano - dirigent
Severočeská filharmonie Teplice
Severočeská filharmonie Teplice je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji. Zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838. Od konce 19. století uváděl orchestr pravidelné cykly symfonické hudby v provedení nejžádanějších dirigentů a sólistů té doby. Koncertovali zde největší osobnosti světové hudby, např. dirigenti Eugen d´Albert, Richard Strauss, klavíristé Ferruccio Busoni, Conrad Ansorge, Emil Sauer, Ernö Dohnányi, Frederic Lamond, houslisté Pablo de Sarasate, Eugéne Ysaye, Bronislav Hubermann, Fritz Kreisler, Alexander Pečnikov, Henri Marteau, violoncellisté David Popper, Julius Klengel, Hugo Becker, Anton Hekking, pěvkyně Lili Lehmannová, Ernestina Schumann-Heinkeová a mnoho dalších. V létě absolvoval orchestr okolo 150 lázeňských a 18 symfonických koncertů a v zimní sezóně cykly vážné symfonické hudby. Řídí je kromě hudebního ředitele Willeho hostující dirigenti, mezi nimi např. Siegfried Wagner, Alexander Zemlinský nebo Felix von Weingartner. Vystupovali zde i všichni velcí čeští houslisté počínaje Josefem Slavíkem a konče Janem Kubelíkem. Činnost městského orchestru skončila koncem druhé světové války v souvislosti s uzavřením městského německého divadla.
V roce 1948 vzniklo nové hudební těleso - Městský lázeňský orchestr. Postupně se zde vystřídala celá řada dirigentů, např. Miloslav Bervíd, Bohumil Berka, Martin Turnovský, Libor Pešek a Vladimír Válek. V roce 1972 přišel na místo ředitele a šéfdirigenta Jaroslav Soukup. Rozšířil početní stav orchestru, který od roku 1979 nesl název Severočeská státní filharmonie. Po listopadových událostech roku 1989 se ujal šéfdirigentského místa Jan Štván a od roku 1991 Tomáš Koutník. Pod jeho taktovkou dochází k natočení všech symfonií Franze Schuberta na 4 CD. V létě roku 1997 odchází z Teplic šéfdirigent Tomáš Koutník, nicméně období jeho působení v Teplicích je příznivci orchestru i veřejností považováno za významnou éru SČF.
Rovnocennou náhradou za odstupujícího šéfdirigenta se stává od července 1997 mladý kanadský dirigent Charles Olivieri-Munroe, přicházející ze Státní filharmonie Brno. Nová dramaturgie, srozumitelná a přístupná širokým vrstvám posluchačů, přináší naprostý zvrat v návštěvnosti abonentních koncertů. Nový šéfdirigent a SČF se vzájemně významně umělecky ovlivňují. Charles Olivieri-Munroe přivádí do Teplic řadu významných světových umělců, včetně monacké princezny, klavíristky Caroline Murat. Tato spolupráce vyvrcholila v roce 1999 koncertem v Monte Carlu za přítomnosti mnoha významných světových osobností společenského života. Na tomto koncertě, jehož výtěžek byl věnován Weizmannově nadaci, vystoupil i světově proslulý houslista Maxim Vengerov. Šéfdirigent SČF Charles Olivieri-Munroe je zván na prestižní koncertní pódia po celém světě. Diriguje přední orchestry a zdokonaluje svou dirigentskou činnost, která vyvrcholila v květnu 2000, kdy získává 1.cenu v dirigentské soutěži Pražské jaro.
Od roku 2001 Severočeská filharmonie Teplice výrazně rozšířila své zahraniční i tuzemské aktivity. Během roku 2004 absolvovali tepličtí filharmonikové 140 koncertů, z toho 52 v zahraničí. Více jak 400 000 posluchačů v Německu, Itálii, Rakousku, Španělsku, Švýcarsku, Monaku, Francii, Belgii, Dánsku, Portugalsku, Chorvatsku, Slovinsku, Maďarsku, Slovensku, Srbsku, na Maltě a dalších zemích, mělo možnost seznámit se se stoupající uměleckou kvalitou orchestru. Zahraniční kritiky vyzdvihovaly především mladé obsazení orchestru, souhru a celkový umělecký dojem. Filharmonie začíná působit ve významných evropských centrech, např. v Mnichově, Berlíně, Basileji, Paříži, Valencii, Lisabonu, Bělehradě, Budapešti, Záhřebu, Ljubljani, Bordeaux, Toulous, Grenoblu, Madridu, Vallettě a dalších městech. Úspěchy v zahraničí následně přinášejí nová pozvání ke koncertní činnosti a prestiž SČF. Pravidelně též hostuje na koncertních pódiích v Praze a dalších velkých městech v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Nicméně těžištěm umělecké působnosti i nadále zůstává činnost pro město a jeho kulturu. Díky bohaté zahraniční spolupráci a díky výborným zahraničním kontaktům s agenturami, může SČF zvát do své domácí dramaturgie řadu vynikajících světových umělců. Zároveň tepličtí filharmonikové nezapomínají ani na mládež a pořádají mnoho koncertů věnovaných právě jim, budoucím abonentům a posluchačům, kteří mají jedinečnou možnost poznat velký symfonický orchestr.
Severočeská filharmonie je zřizována statutárním městem Teplice a je jím zároveň pověřena pořádáním a organizačním zajištěním Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena, který byl založen v roce 1964. Od roku 2004 se tento festival rozšířil z původních 5 koncertů v Teplicích na současných 21 komorních i symfonických koncertů v dalších 12 městech.
Svou bohatou uměleckou činností se Severočeská filharmonie Teplice stává významnou kulturní institucí kraje, která sdružuje nejlepší profesionální umělce v regionu, a která se nemalou měrou podílí na kulturním životě města Teplic a celého Ústeckého kraje.
Alfonso Scarano - dirigent
Alfonso Scarano byl 1.1.2012 zvolen nově hlavním hostujícím dirigentem Severočeské filharmonie Teplice.
V letech 2000 – 2010 působil jako hlavní hostující dirigent orchestru Virtuosi di Praga, významného českého komorního orchestru, se kterým vystoupil na mnoha koncertech v České republice i v zahraničí. Např.v Německu (Freiburg Konzerthaus, Saarbrucken Kongresshalle, Heidelberg Stadthalle, Ulm EinsteinSaal), Itálii (Milano, Brescia, Bergamo, Verona, Treviso, Trento, Udine), na Slovensku (Bratislava Reduta Hall), Řecku (Thessaloniki Concert Hall) a v Praze (Rudolfinum, Obecní dům, Festival Pontes).
V období let 2006 – 2008 byl hudebním ředitelem Toscana Opera Festival v Itálii, kde v průběhu 3 sezon provedl na 50 představení oper Tosca, La Traviata, Madamme Butterfly, Carmen a Lazebník sevillský.
V roce 1993 získal 1. cenu na 5. ročníku soutěže Bottega International Conducting Competition v Teatro Comunale in Treviso. V roce 1997 vyhrál 1. cenu na soutěži Franco Capuana European Community Conducting Competition v Římě a 2. cenu na soutěži Luigi Mancinelli International Conducting Competition v Teatro Comunale v Orvieto (1. a 3. cena nebyla udělena). V roce 2003 byl vybrán Danielem Gattim ke spolupráci na projektu Young European Conductors na Scuola di Musica in Fiesole.
V České republice, kromě vystupování s orchestrem Virtuosi di Praga a nejnovější úzké spolupráci se Severočeskou filharmonií, dirigoval též další významné orchestry (Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Plzeňskou filharmonii, Filharmonii Bohuslava Martinů Zlín, Komorní filharmonii Pardubice, Filharmonii Hradec Králové, Západočeský orchestr Mariánské lázně. V poslední době ale považuje za velmi významnou spolupráci s Moravskou filharmonií Olomouc, se kterou provedl v České republice i v Itálii díla Gustava Mahlera.
Mezi mnoha orchestry, které dirigoval od roku 1993 do současnosti bychom mohli zmínit následující (Orchestra del Teatro Regio di Parma, Orchestra del Teatro Petruzzelli di Bari, FVG Mitteleuropa Orchestra Udine, italské ICO orchestry v Bolzanu a Trentu, Lecce, Bari, Filarmonia Veneta (Teatro Comunale di Treviso), OTLiS (Teatro Sperimentale di Spoleto), Orchestra Sinfonica del Friuli Venezia Giulia, Thailand Philharmonic Orchestra (Bangkok MACM), The New Russia State Symphony Orchestra (moskevský Čajkovského sál), Kiev National Radio Television Symphony Orchestra, Cappella Istropolitana a Ensemble Orchestral de Paris. Spolupracoval též se světově renomovanými umělci, jakými jsou např. Jorg Demus, François-Joël Thiollier, Alexander Toradze, Martin Kasík, Anna Kravtchenko, Ivan Martin, Vilmos Szabadi, Pavel Šporcl, Mario Brunello a mnoho dalších.
Alfonso Scarano byl také hostem v nejprestižnějších operních domech v Itálii i v zahraničí, kde provedl světově proslulá díla. Za všechny jmenujme Nabucco, La Traviata, Rigoletto, Tosca, La Boheme, Madamme Butterfly, Carmen, Don Pasquale, La Sonnambula, Pagliacci, Cavalleria Rusticana, Il Barbiere di Siviglia, Gianni Schicchi a Gluckovu operu Le Cinesi v divadlech jako Politeama Greco v Lecce, Teatro Sperimentale ve Spoletu, Teatro Civico ve Vercelli, Teatro Comunale v Trevisu, Teatro Manzoni v Monze, Pompei Festival, Anfiteatro Romano di Ostia Antica v Římě, Teatro Nuovo Giovanni da Udine, Stagione Lirica v San Gimignano, Friedrichshafen Theater, Freiburg Theater, Roman Amphitheater v Plovdivu.
Alfonso Scarano je také velkým příznivcem soudobé hudby. Provedl řadu světových premiér takových skladatelů, jako je např. G. Kaufmann, A. Harlap, Thomas Hyuk Cha, R. Di Marino, S. Perotti, P. Ugoletti, A. Bonera. Na svých koncertech též často uvádí díla autorů 20. století, jako třeba R. Zandonai, A. Casella, G. F. Ghedini, R. Dionisi, O. Respighi (Suita G dur pro varhany a orchestr, Rossiniana pro velký symfonický orchestr, Poema Autunnale), S. Laks, G. Finzi, V. Ullmann, E. Schulhoff a mnoho dalších.
Alfonso Scarano je též vynikajícím intepretem baletní hudby. Mezi klasickými baletními díly, jako je např. Labutí jezero, Don Quixote a Raymonda, se jeho pozornost obrací též k dílům 20. století. Z tohoto repertoiru menujme alespoň uvedení baletu La Giara od Alfredo Caselly, Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva či Apollon Musagete Igora Stravinského. Mezinárodní taneční gala produkce, kterou dirigoval na Mittelfestu v letech 2009, 2010 a 2011 byla skvěle přijata i odbornou kritikou. Spolupracoval s nejlepšími tanečními soubory evropské scény, jakými jsou Wiener Staatsoper, Ljubljana Ballet, Hamburg Ballet, American Ballet Theatre, New York City Ballet, Ballet du Capitole de Toulouse, Ballet de l’Opera de Paris a Birmingham Royal Ballet. V roce 2011 dirigoval první provedení baletu Smrt a dívka Franze Schuberta v orchestrální verzi Gustava Mahlera, nově vytvořené pro Balletto di Roma..
Jeho diskografie zahrnuje skladby nahrané pro firmu Tactus (první nahrávka Respighiho varhanního koncertu s Milano Classica Orchestra, firmu Lupulus (díla Donizettiho, Verdiho, Pucciniho se zpěvákem Steffanem Seccem)a firmu AliasSistemi (Předehra k Ruskému Velikonočnímu festivalu od Rimského Korsakova, flétnový a harfový koncert W.A.Mozarta a první světové provedení skladby Et amor od Sandra Perottiho pro solo, sbor a orchestr, ve spolupráci s renomovanou sopranistkou Danelou Dessi).
Alfonso Scarano získal vzdělání v oboru dirigování na Conservatorio Umberto Giordano in Foggia, operní dirigování na Accademia Musicale Pescarese, sborové dirigování na Conservatorio Niccolo Piccinni v Bari a obor trubka na Conservatorio Tito Schipa v Lecce.
